Plán hodiny vs. realita aneb bez vztahu nelze učit

Jak plánujete svou výuku? Co děláte, když věci nejdou podle plánu? Jak se vypořádáváte se změnami?

Nežijeme v ideálním světě. Jako učitelé si plánujeme svou výuku, ale leckdy už ve dveřích tušíme, že dnes vše nepůjde podle plánu.

• Děti létají po třídě,
• pokřikují na sebe,
• sedí jako myši,
• vypadají unaveně, že hlavami přerazí stůl,
• hlouček dětí stojí kolem plačícího dítěte,
• třída připomíná smetiště,
• …

Určitě vás napadne mnoho dalších situací, které jsou vztyčeným prstem, voláním, že náš plán je jedna věc, ale aktuální stav třídy, připravenost k učení, je věcí jinou.

• Mají za sebou náročnou výuku,
• je pondělí, je pátek,
• je před prázdninami, je po prázdninách,
• někdo se zranil,
• někdo prožívá drama v osobní rovině,
• …

Co s tím? Určitě se nemůžeme tvářit, že se nic neděje.

BEZ VZTAHU, BEZ VZÁJEMNÉHO NAPOJENÍ NEJDE UČIT.

Je třeba se rychle smířit s tím, že z 45 minut bude třeba 30.

• Děti potřebujeme přivést myšlenkami do třídy,
• postupně eliminovat rušivé efekty,
• zklidnit je, vytvořit prostředí vhodné k učení,
• myšlenky postupně přesměrovat k tématu,
• zvýšit jejich motivaci k učení,
• dát jim srozumitelný a dosažitelný cíl.

Až pak se můžeme vrátit k původnímu plánu.